Andrea Cremerová - Smečka (Smečka #1)

Stejně jako další řada lidí jsem požádala Knižní klub o reading copies. Tímto bych za příležitost k přečtení knihy ještě před jejím vydáním chtěla poděkovat.

Česká anotace:
Calla Torová není jen tak obyčejná americká středoškolačka, je rozená bojovnice, navíc vůdkyně smečky Nightshadeů. Většinu života tráví v lidském těle, ale stačí jen nepatrný impulz, drobné ohrožení, a promění se ve vlčici. Brzy se však ukáže, že se nemusí ve smrtelném nebezpečí ocitnout zrovna ona nebo její blízcí, aby se její vlčí instinkty probudily. Když při hlídkování v horách narazí na Shaye, lidského mladíka, jehož na životě ohrožuje medvěd grizzly, nezaváhá a zachrání ho. Ve chvíli, kdy se zadívá do jeho očí a ucítí jeho vůni, která jí připomíná jaro, začne pochybovat o věcech, o nichž nikdy nepochybovala. O svém postavení a předem daném osudu, který ji předurčuje stát se družkou přitažlivého vůdce smečky Baneů. Existuje nějaká možnost, že by se všemu mohla vyhnout? Pokud se nechá vést srdcem, riskuje, že přijde o všechno – včetně svého života. Stojí zakázaná láska za takovou oběť? A co když pravidla, na nichž smečky Ochránců a Strážci, jejich vládcové, tak lpí, nemají zajistit všem lidem na světě bezpečí, jak si až dosud myslela, ale jen je kontrolovat? Smečkou započíná třídílná akční a zároveň romantická fantasy série...

Prvotina autorky nás zavádí do světa vlků, kde hierarchie hraje velkou roli a kde porušování zákonů může končit i smrtí. Calla si je toho vědoma a přesto si nedokáže pomoct... mnohokrát. Vůdkyně smečky Nightshadeů měla jednu špatnou vlastnost, která nakonec způsobila její nesympatičnost: hrála to na dvě strany. Zaprvé: je tu Ren, se kterým je svatba téměř na spadnutí. Na Callu se snaží zapůsobit a zbavit ji pocitu, že jí zahne, jen co bude mít příležitost (což jsem mu tak moc nevěřila), za druhé je tu Shay, smrtelník, kvůli kterému Calla porušila zákony a do kterého se postupně zamilovává. Hrdinka si mě rovněž nezískala ani tím, že ji často ovládaly hormony, což z ní nedělalo takovou bojovnici a vůdkyni, jak bylo v knize mnohokrát zmíněno. Měla jsem pocit, jako by se mě o tom autorka snažila přesvědčit. Čím víc se ovšem snažila, tím míň to zabíralo a efekt byl spíše opačný. To poté zapříčinilo fakt, že jsem se do čtení musela téměř nutit.
Pozitivní vlastností Cally naopak bylo to, že se dokázala vzepřít. Častokrát brala ohledy na smečku a na jejich potřeby, a i když jí to někdy nebylo zrovna po chuti, zvládala to. Až jednou...

V tom, jak to tedy je s těmi Ochránci, Strážci a Hledači, si uděláte pořádek zhruba ve čtvrtině knihy. Do té doby nezbývá nic jiného, než odhadovat. Andrea Cremerová v knize rozebírá i jejich minulost a některé věci mi ve všem udělaly spíš větší zmatek, než aby mi to všechno vyjasnily.
S postavami jsem až na otce Rena neměla výraznější problém. Po nějaké době už mě sice roztržky, které mezi sebou Ren a Shay vedli, trochu unavovali a připadali mi spíš dětinské, ale čekám, že se tohoto milostného trojúhelníku v nejbližší době nezbavíme.

Za zvláštní jsem považovala celkový koncept knihy: dívka, která je schopná se podle vůle měnit ve vlka a zase zpátky v člověka (a to pozor, s oblečením!) má takové normální starosti: chodí do školy a doma kromě toho, že se hádá s matkou ohledně oblečení, dělá i domácí úkoly. Prostě takový normální život. Další věcí, kterou jsem tu už naznačila a která mi přišla zajímavá, bylo to, kolik porušila Calla zákonů a příkazů. Domnívala jsem se proto, že zákonitě musí přijít nějaký trest, ale dalo by se říct, že v tom nejlepším kniha skončila.

Některým se kniha líbila, někomu ne. Někdo se staví na stranu Rena, někdo Shaye. Já zůstanu neutrální, poněvadž mě z nich nenadchl ani jeden. Doufám, že se nějak výrazněji projeví v druhém díle a že se z Cally stane ta opravdová vůdkyně, kterou ve Smečce měla být. Vlastní názor na knihu si můžete udělat už zanedlouho, kniha vyjde na začátku dubna.

Claudia Gray - Afterlife (Evernight #4)

Jsem tu, a zároveň nejsem. Afterlife ve mně zanechal pocity, které jsem chtěla sepsat, takže tu máte článek. Mimo jiné do dvou týdnů ještě čekejte jeden o Smečce.

A je konec. Před několika málo dny vyšla poslední část v sérii Evernight od spisovatelky Claudie Gray. Někdo měl tu sérii rád, jinému moc nesedla. Já osobně považuju první díl za ten nejslabší - doteď nejsem schopná překousnout tu Biancu. „A to, že jsem upír, už víte?“ Ne, to mi prostě nejde na rozum. Ovšem s dalšími díly série překvapivě gradovala. Otázkou je, jestli v tom pokračoval i Afterlife.

Příběh přímo navazuje na Přesýpací hodiny. Musí vymyslet, co dělat, a tak se naše známá banda vrací tam, kde to všechno začalo - na Akademii Evernight. To hlavně kvůli Lucasovi, aby se naučil potlačit svou krvežíznivost. Bianca se obává ukázat se svým rodičům, protože se bojí, že už by ji nebrali jako svou dceru, ale jako pouhý přízrak, které nesnáší. Podobný problém řeší i Lucas, jehož matka Kate dala jasně najevo, co si o něm myslí.
Jak se časem ukáže, ani na akademii není pro Biancu bezpečno: jednak proto, že je Charity schopná v Lucasových snech Biance fyzicky ublížit, ale také proto, že jsou po škole umístěny pasti na přízraky, které je mají pochytat. Evidentně za tím vším stojí paní ředitelka, a tak se dvojice vydá na průzkum, při kterém vyjde najevo, že by přeci jen byla schopna zbavit Lucase jeho touhy po krvi...

Knihu jsem ohodnotila třemi hvězdičkami, protože na můj vkus nechala Claudia otevřených moc věcí. Teď bacha na spoilery!
Bianca a Lucas dostali omezený čas spolu. (Záměrně nenapíšu, co to znamená.) Čím vším si prošli, aby byli spolu? A autorka jim dala jen určitý čas. Možná, že by Claudia po dokončení Balthazara mohla napsat něco jako: Bianca a Lucas po padesáti letech. Pro mě ideálnější by asi bylo, kdyby oba byli nesmrtelní, protože by pak ten happy-end nebyl časově omezen.
Dál. Co se stalo s Maxie a Vicem? Co Balthazar poté, co odmítnul Biančinu nabídku na smrtelný život? Ale hlavní otázka, která způsobila stržení výsledného skóre, je: a co se sakra stalo s Charity? S tou mrchou, díky níž byl Lucas po určitou dobu schopen vnímat jenom tlukot srdce a proudění krve v žilách? Žádná pomsta, nic? To se mi nelíbilo. Co já vím, třeba si jenom Claudia nechává otevřená dvířka, která přibouchne v Balthazarovi. Tak trochu v to doufám, protože jsem Charity vážně neměla moc ráda.
Vztah Lucase a Biancy možná trochu ve finále pokulhával, ale nic strašného to nebylo. Chvílemi jsem měla problémy si vůbec vzpomenout na role některých postav. Claudia sice děj z předchozích dílů neoživuje, ale po čase vás to trkne.

Nicméně v žádném případě nemám v úmyslu fanoušky Evernightu jakkoli odrazovat. Příběh vás v některých chvílích nečekaně překvapí a nechá vás tápat, co že se to stane dál. Knížka v českém překladu pod názvem Na druhé straně vychází 5. dubna.

Kam jste to vlezli?

Vítejte na blogu jedné knihomolky, která ráda hltá stránky anglických knih a která moc nemá mozek na to, aby psala klasické recenze. Ačkoli se snaží.
Anotace si sama překládá ze stránky Goodreads, na které je závislá a visí na ní prakticky denně. Čtením příspěvků riskujete odhalení zápletek a závěrů děl. Varovala vás.
Když se ozvete, možná vám dá i číslo ICQ nebo kde že to píše kecy na Facebooku.
Na články si nárokuje autorská práva a po těch, kteří to nerespektují, jde jako pes!
Činnost blogu (po)zastavena v únoru 2011.

Search