Hodně rozsáhlý dílko, dočetla jsem se, že vyšlo 11 dílů (j
estli se to tak dá říct), a z toho každý je rozdělen na dva další.
Anotace:
První díl skvělého fantasy cyklu Příběh Richarda Cyphera předurčeného bojovat s protivníkem nejsilnějším — tím je Darken Rahl, zlověstný mág, který si přeje zotročit všechno, co Richard považuje za dobré a krásné, a odsoudit jej s ostatními obyvateli Západozemí k životu v pekle zotročení a ponížení. Richardův život se změní, když zachrání Kahlan, krásnou ženu, která zoufale prchá před Rahlovými úkladnými vrahy, když se pokouší najít Zedda, posledního velkého Čaroděje. Pouze Zedd může vysvětit Hledače Pravdy, člověka s čistým srdcem a silnou vůlí, který bude muset vládnout strašlivou mocí legendárního meče pravdy. Pouze Hledač může zabránit Rahlovi získat tři schránky Ordenu, které propůjčí moc nad vším živým tomu, kdo je má. Jak se Rahlův plán blíží svému osudovému vyvrcholení, Zedd vyzve Richarda, aby se stal Hledačem. Richard se zpočátku zdráhá pozvednout meč a postavit se nebezpečím, která na něj číhají, přijme však tento úkol, když si uvědomí, že jeho svět zvadne pod bičem Rahlovy temné nadvlády ...
Na uloz.to tyhle knížky nahrála nějaká hodná osoba, stahujte tady. A teď jsem našla i audio... zase.
Podle těchto knížek je i seriál Legend of the Seeker, do kterýho jsem momentálně nesmírně zapálená. A jak to tak bývá, každý si určitě dovede představit, jak to celé dopadne..
Terry Goodkind - Meč pravdy
Kronika nesmrtelných: Nad propastí
Tak jsem ji dneska ve škole dočetla.
Příběh začíná životem Andreje Delanyho, který se po dlouhé době vrací do své rodné vesnice, ze které byl vyhnán. Najde však prázdnou vesnici a pouze jediného chlapce. Vlastně taky svýho přítele, ale s ním to nedopadne dobře. S Fredericem (tím chlapcem), který mu řekl, co se ve vesnici dělo, se vydává hledat zlaté rytíře, kteří to způsobili.
Cestou se dostanou do hospody, kterou rytíři zapálí, ovšem Andrej i Frederic z toho vyváznou. Spojí se dvěma chlápkama, kteří si o Andrejovi myslí, že je čaroděj.
Pak se to zvrtne, protože oni vědí, kde jsou lidé z vesnice, Andrej na oplátku (co jinýho mu zbývá) za to vykrade vévodovu truhlici, jenže ho chytí.
Místo toho, aby zemřel (drží ho o hladu a žízni, mlátí ho), pořád žije a nakonec zjistí, co je vlastně zač. Nikde v knížce slovo upír není ani jednou (a i chápání toho slova je takový pofidérní - k nesmrtelnosti potřebují pít krev vlastního druhu), ale člověk to z toho tak pochopí. Frederic mě taky nakonec překvapil.
A samozřejmě - je tam i ženská, Maria, a poplete Andrejovi hlavu.
Na to, abych věděla, jak to dopadne a jestli vesničany zachrání, si musím půjčit druhý díl. A k tomu se dostanu nejdřív v úterý.
Improvement
Tohle je vlastně dost mimo mísu, ale chtěla jsem napsat, že poslední dobou se moje angličtina dostala do nebývalých výšin.
Zřejmě je to kvůli tomu, že čtu anglické originály a k tomu ještě poslouchám originální audio.
Samozřejmě, že nerozumím všemu! Ale hlavní smysl chápu, podrobnosti nejsou zas tak důležitý.
Takže tak, teď už víte, proč stahuju (a poskytuju ke stažení) audiobooks.
Cassandra Clare - Nástroje smrti
Velké dík patří Abyss, která na svém blogu uveřejnila článek o téhle sérii!
A znovu se potvrzuje, jak důležitou roli obálka hraje. Na ni mě totiž tyhle knížky chytly.
Anotace prvního dílu:
Když se patnáctiletá Clary Frayová vydá do newyorského klubu Pandemonium, vůbec netuší, že se stane svědkyní vraždy, kterou navíc spáchají tři teenageři se zvláštním tetováním na těle a podivnými zbraněmi v rukou. Mrtvé tělo pak jednoduše zmizí. Nejde jen tak zavolat policii, když jsou vrahové pro všechny ostatní neviditelní a na místě činu nezbyla ani kapka krve, která by napověděla, že tu zemřel člověk. A byl to vůbec člověk? Zde se Clary poprvé setká s Lovci stínů, bojovníky, kteří mají chránit svět před démony. Během čtyřiadvaceti hodin je Clary vtažena do jejich světa, její matka totiž zmizí a na samotnou Clary zaútočí démon. Proč by se ale démoni zajímali o obyčejné lidi, jako je Clary a její matka? A jak je možné, že má Clary najednou „vnitřní zrak“? To by rádi věděli i Lovci stínů…
Krom toho jsem i tuhle sérii našla jako audio knížky.
- Anglické originály
- Město z kostí
- Město z popelu
- Město ze skla
- Město padlých andělů - vyjde až 5. dubna 2011
P. C. Cast, Kristin Cast - House of Night
Už jsem tady o tý knížce něco psala. Ale teď se chci věnovat celé sérii.
Doposud vyšlo 6 dílů, ten sedmý s názvem Burned, vyjde 27. dubna. V plánu je vydání 12 (!!!) knížek.
A protože jsem zase googlovala, našla jsem audiobooks. Zatím šest, časem vyjdou i ty ostatní.
Všech šest dílů anglicky můžete stáhnout tady.
Audiobooks:
Wolfgang Hohlbein - Kronika nesmrtelných: Nad propastí
Anotace:
Slavná fantasy sága začíná v Transylvánii v 15. století. Hlavní hrdina, Andrej Delany, pátrá spolu s mladým Fredericem po krutých inkvizitorech, kteří vypálili jejich rodnou vesnici. Frederic ovšem brzy pojme hrozné podezření: Andrej, který dokáže procházet téměř bez úhony ohněm a snadno přežívá i nejtěžší zranění, musí být ve spolku s ďáblem! Netuší, že Andrej patří k posledním nesmrtelným, kteří za svůj věčný život platí vysokou cenu. Při pátrání po Fredericově odvlečené rodině narazí oba muži na společenství nesmrtelných a mocichtivých rytířů, kteří je nemilosrdně vlákají do pasti...
Dám pak vědět, jak mě to ne-/chytlo.
Richelle Mead
Rose loves Dimitri, Dimitri might love Tasha, and Mason would die to be with Rose‚. It‚'s winter break at St. Vladimir‚'s, but Rose is feeling anything but festive. A massive Strigoi attack has put the school on high alert, and now the Academy‚'s crawling with Guardians including Rose‚'s hard-hitting mother, Janine Hathaway. And if handto-hand combat with her...
10/10
Rozhodně zajímavější díl než první!
Is Rose's fate to kill the person she loves most? It's springtime at St. Vladimir's Academy, and Rose Hathaway is this close to graduation. Since Mason's death, Rose hasn't been feeling quite right. She has dark flashbacks in the middle of practice, can't concentrate in class, and has terrifying dreams about Lissa. But Rose has an even bigger secret ...
Jsem ani ne ve čtvrtině knížky a už teď se bojim, jak to dopadne...
No a protože si nedám pokoj od spoilerů...
Facing what is left of the Moroi after the Strigoi savaged St. Vladimir's Academy, Rose must make the most important decision of her life. Should she stay and protect Lissa, who is not only her best friend, but someone she is bound to by fidelity, or begin a quest to find Dimitri, her true love and save him from the a fate worse than death?
Hm, možná to nedopadne tak špatně
.
Spirit Bound vyjde 18.5.
Dimitri gave Rose the ultimate choice. But she chose wrong...
After a long and heartbreaking journey to Dimitri's birthplace in Siberia, Rose Hathaway has finally returned to St. Vladimir's-and to her best friend, Lissa. It is nearly graduation, and the girls can't wait for their real lives beyond the Academy's iron gates to begin. But Rose's heart still aches for Dimitri, and she knows he's out there, somewhere.
She failed to kill him when she had the chance. And now her worst fears are about to come true. Dimitri has tasted her blood, and now he is hunting her. And this time he won't rest until Rose joins him... forever.
Poslední šestý díl - Last Sacrifice - vyjde 14. prosince 2010.
Is Richelle kidding, right?!
Rick Riordan - Percy Jackson (Percy Jackson #1)
Jmenuji se Percy Jackson… Do teď jsem si myslel, že jsem obyčejný kluk, kterého čeká 
vyhazov ze školy… Zjistil jsem ale, že můj otec je bůh z Olympu... Moje učitelka se proměnila v krvavou příšeru a kamarád je Satyr... Všichni na mě mají spadeno a podezřívají mě z krádeže blesku, zbraně mocného boha Dia... Musím dokázat svou nevinu a najít ukradený blesk a s ním i zloděje.. Pomůžeš mi? Bude to ale nebezpečné, tak neříkej, že jsem tě nevaroval...
Percy Jackson už si zvykl na to, že není jen tak obyčejný kluk z New Yorku - jako syn boha moří Poseidóna patří do dvou světů, lidského i mytologického, kde se to hemží záludnými a krvelačnými nestvůrami. A spousta těch příšer, které dřív znal jenom ze starých řechkých pověstí, mu teď usiluje o život... Po nečekaně klidném školním roce se poslední den před prázdninami na Percyho sesype celá lavina problémů - hodina tělocviku se promění ve vybíjenou s lidožravými obry, kamarád Grover se dostane do problémů a Táboru Polokrevných hrozí zničení. A tak se Percy a jeho přátelé vydávají na další nebezpečnou výpravu...
Celkově má tahle sága pět dílů. U nás by tedy mělo ještě vyjít:
- The Titan's Curse
- The Battle of the Labyrinth
- The Last Olympian
Tady najdete anglické popisy všech pěti knih.
Význam obálek
Jablko znamená zakázané ovoce, tedy zakázanou lásku upíra a člověka.
Stephenie: "Jablko na obálce zobrazuje "zakázané ovoce".
Vadnoucí květina symbolizuje i uvadající duši Belly.
Na intoxicated: Tato obálka nebyla pod kontrolou Stephenie a ta sama přiznává, že ani moc neví, co symbolizuje. Zobrazuje vadnoucí květinu - takže Bellu.
Stuha symbolizuje Bellinu snahu odtrhnout se od dosavadního života.
Červený pěšec v pozadí symbolizuje Bellinu slabost jako člověka a krev proudící v jejím těle, naopak bílá královna symbolizuje její sílu jako upírky.
Intoxicated: Anglická obálka je metaforou Bellina vývoje skrz celou ságu. Začala jako nejslabší (alespoň fyzicky, když ji přirovnáme k upírům a vlkodlakům) figurka: pěšec. A skončila jako nejsilnější: královna. Nakonec je to právě Bella, díky které Cullenovi vyhrají.
Sources: intoxicated, barczag.blog.cz
Vampire Academy, again
Zajímavé. Možná bych dokonce řekla i dokonalé. Čtivé. A já naprosto uchvácená začala číst druhej díl anglicky. Chtěla jsem jí brzo spát, ale neudržela jsem se.
Stephen King - Dlouhý pochod
Další mistrovské dílo od Krále!
Thriller, který Stephen King napsal pod pseudonymem Richard Bachman. Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo dát vsázku svůj život a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytyčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí - tři napomenutí znamenají okamžitou smrt. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, zvítězí jenom ten, kdo z celé stovky vydrží nejdéle...
Zpočátku dobrý. Ale jakmile se tam začalo střílet, otrnulo mi.
Kill me, kiss me
První knížka tohohle typu, co jsem přečetla.
Ne manga, ale manhwa - obecný korejský pojem pro komiksy.
No a o čem to je?
Lidé si pořád pletou dva sourozence - dvojčata. Jednou se slečna vydá za svýho bráchu a brácha musí jít za holku. Oboum to moc nesedí. Pak to nějak praskne a ták.
Příběh populární korejské manwhy Kill Me, Kiss Me, známé pod zkratkou K2, vychází z oblíbené zápletky asijského komiksu - záměny identit mezi lidmi různého pohlaví. Hlavní hrdinka, samostatná a odvážná Tae, si na jeden týden vymění totožnost se svým bratrancem Yung-Wooem, aby mohla studovat na stejné škole jako její platonická láska. Život na jiné škole pod cizím jménem však přináší nejen spoustu vtipných nedorozumění, ale od začátku i ostré střety s členem místního gangu, nekonformním a charizmatickým Ga-Woonem. Ten si totiž řeší nevyřízené účty s domnělým Yung-Wooem, Tainým bratrancem. Tae se však nevzdá a v kůži svého bratrance bojuje nejen za něj, ale i za možnost svůj původní plán dokončit… Jenže kdo může dopředu tušit, kde pravou lásku nakonec najde?
Mě fascinují ty jejich výrazy (myslim jako obličeje, ne mluvu)
... a vlasy.
Emily Brontëová - Na větrné hůrce
Vůbec nevím, proč jsem tuhle knížku četla. Nebyla to povinná četba, pánové ve třídě by to asi nezkousli. Ale postupně jsem se do toho začítala a čím dál tím víc jsem začala nesnášet Heathcliffa...
Román se odehrává v tajuplném prostředí samoty uprostřed mokřin, kam přichází nový nájemce, aby nečekaně prožil strašidelné noční dobrodružství a začal pátrat po osudech nevlídných a drsných obyvatel usedlosti. Objevuje příběh, na jehož počátku stojí nenaplněná láska, cit, jenž jako zhoubný oheň spálil duši a zanechal v ní jenom pustošivou nenávist a celoživotní touhu po pomstě. Heathcliffova neukojitelná krutost po léta ničí životy lidí z usedlosti, pak ale láska, kterou nelze řídit rozumem, znovu zasáhne do osudů hlavních hrdinů.
D. M. Cornish - Tetování krví: Začátek cesty
Další fantasy.
Objevte zemi hrozivých bojovníků!
Chlapec s dívčím jménem Rosamunda, nalezenec vyrůstající v útulku, je kvůli svému jménu často vystaven posměchu vrstevníků. Rád by se stal námořníkem, ale je vybrán pro povolání lampáře. Cesta za jeho posláním je však plná překážek! Rosamunda putuje divokou krajinou, kterou obývají příšery. Cestou potkává známou fulgarku Evropu a je svědkem lítého boje, ve kterém padne její pomocník.
Stane se Rosamunda jejím průvodcem, nebo se přece jen rozhodne vydat na dráhu lampáře? Jaká bude jeho volba?
No, já už vím, jak se rozhodl. Z týhle trilogie jsem si půjčila i druhý díl, jenže díky své lenosti jsem ho zase vrátila do knihovny. Každopádně ta fulgarka je zajímavá!
Lynch Scott - Lži Lockeho Lamory
Ještě stále jsem se k této knížce nedostala. A to jsem si ji půjčovala už v lednu!
Mezi spodinou se šíří zvěsti o Trnovi, neporazitelném šermíři, mistrném zloději, duchovi, jenž prochází stěnami. Mnozí ho pokládají za pověstného zastánce chudých, ostatní za pouhý mýtus. Ve skutečnosti je oním bájným Trnem, ovšem aniž by o to stál, Locke Lamora, drobný, nešťastně zamilovaný a sotva zručný s mečem. Jeho slavné skutky jsou jen vychytralými podfuky toho nejsložitějšího ražení. O pověsti, které je obestírají, se tedy rozhodně neprosil, ostatně čím méně pozornosti je jim věnováno, tím lépe. Bohaté okrádá, chudým ovšem nedává ze své kořisti ani co by se za nehet vešlo. Vše si nechává pouze pro sebe a svoji věrnou bandu zlodějů, pro Pány parchanty. Společně páchají drzé a odvážné podvody, které jsou v Camorru zcela novým druhem zločinu. Starobylé město však začíná znepokojovat smrtící tajemství a hrozí, že skrytá válka rozerve podsvětí, jediný domov, jaký kdy Páni parchanti poznali, na krvavé kusy. Lapeni ve vražedné hře, Locke a jeho přátelé prověří v boji o holý život svoji věrnost a důvtip až po nejzazší mez...
A. S. Puškin - Evžen Oněgin
Jedna z mála knih povinné četby, která mě jakštakš bavila.
Znáte to, nešťastná láska.
Taťjána spatří Evžena a zamiluje se do něj. Napíše dopis (dost slavnej) a všechno mu řekne. Jenže on ji odmítne. Evžen odejde a Taťjána se mezitím provdá za šlechtice. Když ji uvidí, zamiluje se do ní, jenže tentokrát odmítne ona jeho.
Ne, kecám, školní četba mě nikdy moc nebavila.
Bla bla bla...
Články budou. Možná zítra, možná v sobotu.
Plánuju si půjčit Percyho Jacksona, abych si přečetla i knižní předlohu. Navíc mi teď na posteli leží Vampýrská akademie, takže zase mám co dělat :)
Mimo to jsem už potřetí dočetla Rozbřesk. Vzadu v knížce mě potěšil seznam všech upírů, co se tma mihli. A taky...
Mnohým kapelám a hudebníkům, kteří jsou zdrojem mé motivace; už jsem zmínila Muse? Vážně? Škoda.... věnování Stephenie Meyer.
Muse, Muse, Muse...
Terri Irwinová - Steve a já
S
teve Irwin, postava známá ze série televizních seriálů také pod jménem Lovec krokodýlů. ProsluI zejména svou prací s nebezpečnými zvířaty a svými často kaskadérskými kousky s krokodýly. I v naší televizi vysílali (na některých kanálech ještě stále vysílají) seriály o jeho obdivuhodné práci s plazy a s australskou faunou vůbec. V Austrálii založil zoologickou zahradu a díky zmíněným seriálům se stal opravdovou celebritou. Bohužel, v roce 2006 nešťastnou náhodou zemřel při potápění – přes všechny jeho odvážné kousky ho nakonec zabilo vlastně mírumilovné zvíře. V knize Steve & já vypráví jeho žena, Terri Irwinová, příběh jejich společných a nezapomenutelných dobrodružství – od boje s jedovatými hady přes záchranu velkých nebezpečných krokodýlů, setkání s velrybami a spoustu dalších až po smutné dobrodružství poslední. Kniha Steve & já je nejen skutečným a dojemným příběhem, ale také báječným dobrodružstvím života s člověkem, který se stal legendou. Je příběhem, který napsala žena nejpovolanější. Ta, která ho milovala.
Nedostala jsem se zatím moc daleko. Na Steva jsem koukala v televizi, jak neohroženě skákal krokodýlům na hlavu a nevšímal si toho, jestli je zraněný. Hlavně, aby přežil krokodýl.
Ale už jsem četla, jak Steve požádal Terri o ruku. Vážení, bylo to v té části knihy, kde bych to rozhodně nečekala! Taky trošku závidím Terri pumu Malinu. Mít doma takovou číču, hm...
Viktor Farkas - Záhadné skutečnosti
Tak jsem si ji přečetla. Zajímavá, vážně že jo.
Autor tam píše o tajemných vzkazech od mrtvých, sebezapalování a vůbec děsivý věci.
S jednou povídkou jsem si dala záležet.
Rozsekán nehmotným přízrakem
Neviditelní sadisté se věnují na celé zeměkouli svým strašlivým choutkám. Nikdo před nimi není v bezpečí. Nikdo neví, odkud přicházejí a co vlastně svými hrůznými aktivitami sledují.
Nad Manilou, hlavním městem a nejdůležitějším přístavem Filipín, se setmělo. Druhá světová válka už sice byla šest let minulostí, avšak dozvuky japonské okupace a zoufalých osvobozovacích bojů za účasti amerických vojsk pod velením generála Douglase MacArthura byly také této noci, 10. května 1951, ještě všudypřítomné. Mladá republika, která v roce 1946 získala samostatnost, bojovala s bídou, nezaměstnaností, hladem a nemocemi.
Válka zanechala v ulicích města celé zástupy dětí a mladistvých, odkázaných jen na sebe. Byli to společenští trosečníci, na něž ostatní osudem ušetření lidé shlíželi svrchu nebo si s nimi tu a tam velmi ošklivě zahrávali.
V tomto předpeklí nebyl shluk lidí na rohu jedné ulice, k němuž přijela policejní hlídka, ničím zvláštním. Nepočetný zástup lidí obklopoval mladou dívku, která se válela po zemi a přitom zoufale křičela. Policisté stačili přes její sténání, pláč a hluk kolemstojících pochopit, že nešťastnici něco pokousalo. Zřejmě byla šílená, alkoholička, nebo to možná přehnala s drogami.
Policisté zahnali hlučící přihlížející zpět do taveren, z nichž původně vyběhli, a dopravili osmnáctiletou Claritu Villaneuvovou na okrsek, aby tam vystřízlivěla. Když se za ní zavřely dveře cely, vrhla se Clarita na kolena a zapřísahala policisty, aby jí pomohli. Zoufale k nim vzpírala ruce a ukazovala hluboká kousnutí, která jí způsobila „ta věc“, jak se vyjádřila.
Policisté už byli na odchodu, když dívka začala hystericky křičet. „Věc“ se totiž znovu projevila! Nerozhodní policisté nakonec vyvedli Claritu, která se chovala jako šílená, z cely a ponechali ji na chodbě. Než si stačili ujasnit, co si mají s viditelně psychicky narušenou dívkou počít, objevily se na jejích pažích a ramenou viditelné modrošedé kousance. Na okraji těchto ran se třpytily sliny. Jeden policista se spěšně vydal za kapitánem a ten zase za policejním prefektem.
Byl vyrozuměn dr. Mariana Lara, medical examinder, a tudíž nejvýše postavený policejní vyšetřovatel v lékařském oboru. Byl více než nespokojen s tím, že byl uprostřed noci vytažen z postele, aby vyšetřil vcelku jasnou epileptičku. Na příslušném místě očekával dr. Laru nejen policejní prefekt, ale i manilský starosta Arsenio Lacson.
Lara se značně neochotně podíval na dívku, diagnostikoval epilepsii – spojenou se samozraňováním – a nevýslovně vzteklý se vrátil domů, aby se pokusil do rána ještě něco naspat.
Když rozzlobený úřední lékař odešel, prozkoumali Claritina poranění osobně a velmi podrobně starosta a policejní prefekt. Samozraňování – to byl na první pohled holý nesmysl. Dr. Lara by jim měl předvést, jak se může člověk sám – a bez veškerých pomůcek – kousnout do zátylku a zezadu do ramene.
Osmnáctiletá dívka strávila zbytek noci na lavici policejní stanice v Manile, kde ze spánku hlasitě vzlykala. Následujícího dne všechno proběhlo s obvyklou rutinou: byla vznesena obžaloba pro potulku, dívka měla dostat několik dní vězení. Konec podivností. „Věci“ bylo podle všeho lhostejné, že se všichni aktéři vrátili k normálnímu životu. Výjimku pro ni představovala pouze Clarita.
Když byla dívka předvedena před soud, začala opět křičet. Dva silní policisté ji ne zrovna láskyplně uchopili; každý z nich držel jednu Claritinu ruku v železném sevření. Před nevěřícíma očima policistů, několika reportérů a medical examinera, který byl po ránu opět nucen si přivstat, se do dívčiny ruky, dlaní a zátylku zavrtaly neviditelné tesáky. Tento útok trval nekonečných pět minut, aniž by kdokoli mohl proti němu cokoli podniknout. Pak Clarita upadla do bezvědomí. V soudní síni se rozhostila bezradnost a zoufalství.
Policejní lékař dr. Lara oběť znovu vyšetřil. Tentokrát byl vyspaný a objektivní. Svou noční diagnózu revidoval v plném rozsahu. Nešlo ani o epilepsii, ani o sebemrzačení. Kousnutí byla naprosto reálná a Clarita si je prostě nemohla sama přivodit. Byl znovu vyrozuměn starosta a – jako autorita pro mimozemské záležitosti – arcibiskup.
Než se představitel městské správy dostavil, uplynulo asi třicet minut, během nichž se horor ještě jednou zopakoval. Kousance na dívčiných pažích i dlaních otekly. Když starosta dorazil, doprovodil společně s medical examinerem trýzněnou dívku do vězeňské nemocnice. Při převozu došlo k dalšímu útoku. Neviditelné zuby znovu způsobily na těle zoufale křičící Clarity modrošedé rány po kousnutí, tentokrát po obou stranách krku, na jednom prstě a na ruce, kterou starosta pevně svíral.
Patnáctiminutová jízda do vězeňské nemocnice se stala příšernou noční můrou pro manilského starostu, nejvyššího policejního lékaře, řidiče – a pochopitelně pro Claritu. Když po zdánlivě nekonečně dlouhé době dorazili na místo, nevysvětlitelné útoky ustaly.
Vypadalo to, že neviditelné cosi změnilo předmět svého lovu. Starosta Arsenio Lacson k této záhadné události stručně poznamenal: „Máme co činit s úkazem, pro který neexistuje žádné vysvětlení.“ Medical examiner dr. Mariana Lara použil méně kulantní, ale nepochybně výstižnější slova: „Div jsem si strachy nenadělal do kalhot.“ To mu jistě budeme věřit.
Zůstává skutečností, že na všech kontinentech v nejvlastnějším slova smyslu odnikud útočí neviditelné zuby a že druh Homo sapiens může být vystaven neobyčejně pestré stupnici záhadných sadistických činů, které nechápeme stejně tak, jako politováníhodná zvířata nerozumějí krutostem, jichž se na nich dopouštíme my.
Reuters News Agency v srpnu 1960 informovala o tom, že v jihoafrickém městě White River byl dvacetiletý Jimmy de Bruin před očima policejních detektivů celý den zohavován neviditelným nožem. Způsob, jakým to bylo provedeno, se nepodařilo objevit. Ve dvacátých letech ubodal jiný neviditelný (nebo to snad byl tentýž?) fantom na Coventry Street v Londýně chodce. Existuje dokumentace z 19. století, která nesmírně podrobně popisuje celou řadu útoků neviditelných sadistů proti dětem. Ve všech případech se objevilo totéž: zranění způsobená kousnutím, vlhká a lepivá, s okraji jakoby od slin.
Současná věda je tváří v tvář tomuto fenoménu stejně nejednotná jako kdysi a nejčastěji – pokud vůbec – mluví o autoagresi, jakémsi záhadném druhu amoku spojeném se stigmatizací.
Toto vysvětlení je sice vcelku případné u několika z dnes už nesčetných případů, o nichž navíc víme mnohdy několik století, ale rozhodně neplatí u velmi důkladně prozkoumaného úmrtí jedné sběračky dřeva v roce 1761. Nešťastnice se právě vracela se čtyřmi jinými ženami domů do vesnice u Ventimiglie v severní Itálii, když se znenadání se strašlivým výkřikem zhroutila k zemi. K nevýslovné hrůze zbývajících žen byla zničehonic mrtvá. Její tělo skýtalo strašlivý pohled: šaty a boty byly roztrhány na kousíčky, které byly rozházené kolem nebožky. Vypadalo to, jako by právě prošla mezi dvěma mlýnskými kameny. Měla zlomenou křížovou kost a břišní svaly na pravé straně rozervané, takže bylo vidět vnitřnosti. Většina tělesných orgánů byla roztrhaná a dokonale zbavená krve. Na hlavě šlo pozorovat rány jako po silných úderech, které většinou prorazily lebku, jeden bok a stehno byly zbaveny tkáně a stydká kost byla zcela odhalená. Podbřišek měla posetý hlubokými, souběžně vedenými řezy. Pod mrtvou ženou ani vedle ní nebyla objevena jediná kapka krve ani kousek tkáně. Tento monstrózní útok se odehrál za méně než jedinou vteřinu.
Zevrubné zkoumání, jehož se podjala Francouzská akademie věd, skončilo jen velkým otazníkem. Tak už to bývá při pokusech o vysvětlení fenoménů, které by vlastně vůbec neměly existovat.
Mediátor
Před chvílí jsem zhltla první díl. A musím se přiznat, že mě to baví.
Nečekejte žádný upíry, vlkodlaky nebo čarodějnice, ale duchy.
Příběh vypráví šestnáctiletá Suze, která je mediátor. Duchy vidí a má za úkol pomoci jim přijít na to, proč nejsou v nebi/pekle.
Zrovna se přestěhovala z NY do severní Kalifornie do domu, kterej toho má už hodně za sebou. A taky ve svém pokoji najde Jesseho.
V každém díle se Suze do někoho zakouká. A v každém díle se najde nějakej zlobivej duch. Je to takovej obyčejnej teenager - teda kromě toho, že vidí duchy. A taky se vždycky dostane do maléru...
Knížky jsou psaný jazykem teenagerů. Dobře se to čte, nemusim louskat jazyk, abych tomu rozuměla. Navíc oplývá Susanaah takovým sarkasmem, že se o tom ani mně nezdálo!
EDIT 8.2.
Dočetla jsem všech šest dílů. Zase - nebudu spoilerovat. Dopadne to jak to dopadne. Suzin sarkasmus jsem si oblíbila, Paula bych z knihy vygumovala úplně a pro Jesseho mám slabost :)
A kdybych náhodou začala psát stejným stylem jako autorka/Suze, nedivte se :)
"You know what," I said, very fast. "I don't want to talk. Is that okay? I really, really don't want to talk. I am all talked out."
Jesse lifted Spike off his lap and put him on the floor. Then he stood up.
What was he doing? I wondered. What was he doing?
I took a deep breath, and kept talking about not talking.
"I'm just – Look," I said, as he took a step toward me. "I'm just going to give Cee Cee a call and maybe we'll go to the beach or something, because I really … I just need a day off."
Another step toward me. Now he was right in front of me.
"Especially," I said significantly, looking up at him, "from talking. That's what I especially need a day off from. Talking."
"Fine," he said. He reached up and cupped my face in both his hands. "We don't have to talk."
And that's when he kissed me.
On the lips.
And, as I stood there, staring down at him, his eyelids lifted . . .
. . . and I was falling, as hard as I did every time he looked at me, into the deep dark pools that were
Jesse’s eyes . . eyes that weren’t just seeing me, but knew me. Knew my soul.
He lifted the hand I wasn’t clutching, plucked aside the oxygen mask that had been covering his nose
and mouth, and said just one word.
But it was a word that set my heart singing.
"Querida."
