Ellis Bret Easton - Americké psycho

Nic pro slabé povahy!
Kultovní román, jež autora proslavil po celém světě. Americké psycho je fiktivní zpověď Patricka Batemana, bohatého newyorského mladíka z řad takzvaných „yuppies“, který se v honbě za novými prožitky stává brutálním masovým vrahem. Ellis v knize nejmenšího detailu popisuje nejen Batemanovy konzumní obsese (návštěvy drahých restaurací a barů, fitcenter, závislost na drogách, hudebních hitech či slaboduchých televizních talk show atd.), ale i násilné, neobyčejně brutální scény mučení a vražd. Nepochopení, že nejde o realistickou výpověď, ale o ostrou satiru na konzumní atmosféru 80. let, vedlo k ostrým útokům proti knize, kterou ve Spojených státech řada velkých knihkupectví odmítla prodávat.
Ani se jim nedivím, že to nechtěli prodávat. Často si člověk v této knížce připadá jako kdyby listoval telefonním seznamem, protože tam je detailně napsáno kdy postavy co jedli, co pili, co si oblékli atd. Nudné. Zároveň jsou ale pod drobnohledem i vraždy, které jsou dosti nechutné.
Zjistila jsem, že existuje i film. Nevím, jestli je lepší to číst a představovat si to nebo na to koukat...

M. Čermák a M. Gašparec - Nemachruj, ta holka je nakreslená!

Existuje způsob, jak přenést hrdinky z populárního komiksu Hana a Hana do skutečného světa? Studenti gymnázia Tomáš a Jakub tomu moc nevěří, ale jejich spolužák zvaný Magor tvrdí, že ví jak na to. A skutečně se mu to podaří!
V bytě, kde bydlí Magor se svou nedoslýchavou babičkou, se tak objeví Hana (ta s modrými vlasy) a Hana (ta s většími prsy), ale také nafoukaná Hilda a pornoherečka Samanta. Jejich únos z komiksu zamotá mnohým hlavu. Krásné učitelce informatiky, zamilovanému strážníkovi, nevěrnému otci i autorovi komiksu. Některé postavy se zamilují, některé se spolu vyspí a některé si nafackují. V teenagerském románu Miloše Čermáka, bohatě ilustrované Milošem Gašparcem, ale nakonec všechno dobře skončí.
Jak? To vám neřeknu, protože už si to nepamatuju. Ale myslím, že se ty namalovaný slečny zase nějak "smažou".

Viktor Farkas - Nevysvětlitelné záhady

Obsáhlá sbírka nevysvětlitelných a neuvěřitelných jevů.
Někteří lidé náhle sami od sebe vzplanou, jiné zase oheň nespálí; mrtvoly vypadají i po staletí jako živé; celé vojenské jednotky se rozplynou ve vzduchu. To a ještě mnoho jiného Viktor Farkas poutavě líčí a zcela střízlivě zkoumá na základě svědectví a dokumentů od antiky až po dnešek. Většinou jsou řešení jednotlivých záhad neuspokojivá, ale přesto autor ukazuje, že vlastně i ty nejpodivnější záhady zapadají do podivuhodného obrazu světa. Zároveň poznáváme, že svět, ve kterém žijeme, je daleko fantastičtější, než jsme si dosud uměli představit.

Povídku 'Pohlceni zemí' najdete zde.
'Motýlího muže' jsem našla na jednom blogu. Malá ukázka:
Jako v klasickém filmovém hororu začala tato vlna, která se převalila jedním z amerických států, na hřbitově.
12. listopadu 1966 kopalo pět mužů poblíž Clendeninu hrob, když tu se cosi podivného sneslo z koruny jednoho stromu. Kroužilo to nad hlavami vylekaných dělníků, kteří něco podobného ještě nikdy neviděli. Ta věc nevypadala jako žádný známý pták, ale jako "hnědý muž s křídly" jak řekl svědek Kenneth Duncan z Blue Creek.

William Shakespeare - Hamlet, Romeo a Julie

Tohle mě bavilo.
O Romeovi a Julii toho asi moc psát nemusím. Kapuleti vs. Montekové. A naštvaní rodiče se usmíří až nad hrobem svých dětí. Ale neřekla bych, že tahle hra měla premiéru už v roce 1595! Lidi se toho ovšem pořád nemůžou nabažit.
Však věčně budou srdce jímat znova,
žal Juliin a bolest Romeova.
(Z mojí hlavy, moc dobře si to pamatuju.)

Hamlet už je na děj složitější. Moc si toho z něj nepamatuju - jo, vlastně skoro všichni jsou na konci mrtví.
Být, nebo nebýt? To je to, oč jde!
Je důstojnější trpělivě snášet
kopance, rány, facky osudu,
nebo se vrhnout proti moři útrap
a rázem všechno skončit? Zemřít, spát!
Nic víc. Ten spánek uspí bolest srdce,
ukončí všechna trapná trápení
lidského těla. Jaké větší přání
by člověk mohl mít? Spát, zemřít, nebýt.
(Hamletův monolog, jednání třetí, scéna první, verše 57–65, v překladu Jiřího Joska)
Verš převzat z Wikicitátů.

Castová P. C., Castová Kristin - Označená

P.C. Castová – Kristin Castová: ŠKOLA NOCI I. – Označená
Šestnáctiletá Zoey Redbirdová se hádá s rodiči, právě se rozešla s přítelem a poslední, co jí ještě schází, je začít se měnit v upíra. Jenže právě to se stalo a Zoey musí přestoupit na speciální školu pro upíří mláďata. Všechno ale není tak zlé, jak to na první pohled vypadá – upíří dorost přijme novou spolužačku mezi sebe, hodiny nejsou zdaleka tak nudné jako na normální střední škole a navíc se zdá, že Zoey má schopnosti, o jakých mohou ostatní jen snít. Jediný, s kým si nepadne do oka, jsou členky elitní školní organizace Dcery temnoty a zvlášť její příšerná předsedkyně Afrodita. Za jejich zdánlivě nevinnými rituály se skrývá něco hodně ošklivého a je na Zoey, aby to zarazila – než někdo přijde o život.

Ukázka:
Hrají upíři šachy? Jsou mezi nimi taky pošukové? A barbinoidní roztleskávačky? Zakládají kapely? Jsou všichni upíří kluci emaři, co nosí holčičí kalhoty a takové ty děsné ofiny, které jim zakrývají půl obličeje? Anebo pošahaní gotici, co se nikdy pořádně nemyjou? Stane se ze mě gothička? Nebo emařka? Na černé oblečení si zrovna moc nepotrpím, i když sem tam nějaké samozřejmě nosím, a necítila jsem ani náhlou, osudnou averzi vůči mýdlu a vodě, ani obsesivní touhu změnit účes a naplácat si na oči zbytečně tlusté linky.
Tohle všechno mi strašilo v hlavě a zase se mi začala z hrdla drát ta bublina hysterického smíchu, ale naštěstí se proměnila v další zachrchlání.
„Zoey? Není ti nic?“ vypískla Kayla, jako by ji někdo štípl, a ustoupila ode mě o další krok.
Vzdychla jsem a poprvé pocítila záchvěv vzteku. Já se o to přece neprosila. Kay je moje nejlepší kmoška už od třetí třídy a teď se na mě kouká, jako bych se proměnila v nějaké monstrum.
„Kaylo, tohle jsem pořád já. Stejná jako před dvěma vteřinami a před dvěma hodinami a před dvěma dny.“ Otráveně jsem si ukázala na bolavé čelo. „Tohle mě přece nijak nezměnilo!“
Do očí jí znovu vhrkly slzy, ale její mobil naštěstí v tu chvíli začal vyhrávat „Material Girl“ od Madonny. Automaticky se podívala, kdo volá. Okamžitě se zatvářila jako zajíc oslněný světlomety auta, z čehož jsem poznala, že to je její kluk Jared.
„Běž,“ řekla jsem vyčerpaně. „Ať tě sveze domů.“
Zjevně se jí hrozně ulevilo. Ten výraz mě zasáhl jako facka.
Vrhla se k nejbližšímu východu. „Brnkneš mi?“ zavolala na mě přes rameno.
Dívala jsem se za ní, jak utíká přes trávník k parkovišti. Mobil měla přivařený k uchu a dál mluvila s Jaredem, vzrušeně a přerývaně. Určitě mu hned zatepla vykládala, že jsem se proměnila v příšeru.
Problém byl ovšem v tom, že proměnit se v příšeru je ta lepší varianta. Varianta č. 1: Proměním se v upíra, což pro většinu lidské populace znamená, že ze mě bude příšera. Varianta č. 2: Moje tělo proměnu odmítne a já umřu. Navždycky. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Zítra tu písemku z geometrie vážně psát nebudu.
Výše zmíněné všechno zlé spočívá v tom, že budu muset nastoupit na Školu noci, soukromou školu v centru Tulsy, které mí kamarádi říkají „internát pro upíry“. Tam strávím příští čtyři roky, dojde u mě ke spoustě bizarních a nepopsatelných fyzických změn a taky se mi totálně a navždycky změní celý život. Pokud při tom neumřu.
Bezva. Nestála jsem ani o jednoho z toho. Vždycky jsem chtěla být prostě normální a nenechat se zdeptat děsně konzervativními rodiči, neandertálským mladším bratrem a starší sestrou s vizáží a duševním obzorem panenky Barbie. Chtěla jsem projít z geometrie. Mít dobré známky, aby mě vzali na veterinu a mohla jsem vypadnout z oklahomské díry jménem Broken Arrow. Ale hlavně jsem chtěla někam patřit – i kdyby to byla jen střední škola. Doma to nehrozilo, a tak mi zůstali jen kamarádi a ta část života, se kterou neměla moje rodina nic společného.
A teď ztratím i to.
Promnula jsem si čelo a sčesala vlasy tak, že jsem přes ně skoro neviděla. Doufala jsem, že pak nebude vidět ani znamení. Se sklopenou hlavou, jako kdybych si prohlížela nějaký zvlášť odporný flek na kalhotách, jsem zamířila k východu na studentské parkoviště.
Ale těsně přede dveřmi jsem se zastavila. Skleněnými výplněmi v typických institučních lítačkách jsem zahlédla Heatha. Tlačily se kolem něj holky, nakrucovaly se a pohazovaly vlasy. Kluci vytáčeli motory trapně předimenzovaných pickupů a snažili se (většinou neúspěšně) vypadat cool. Je vůbec možné, že mě někdo takový mohl kdy přitahovat? No, nesmím být na sebe zbytečně moc přísná. Heath kdysi býval úžasně milý a pořád ještě má světlé chvilky. Většinou v těch vzácných minutách, když je zrovna střízlivý.
Zaslechla jsem pištivé chichotání. Bezva. Kathy Richterová, největší běhna na škole, předstírala, že chce Heathovi vlepit facku. I zdálky jsem na ní viděla, že to považuje za něco na způsob namlouvacího rituálu. A hlupáček Heath se samozřejmě jen křenil. Zatraceně, tenhle den teda vážně stojí za houby. Můj krásný bledě modrý Volkswagen Brouk z roku 1966 byl zaparkovaný přesně mezi nimi. Tam jsem prostě nemohla jít. Ne s tou věcí, co jsem měla na čele. Víckrát by mě nevzali mezi sebe. Až moc dobře jsem věděla, co udělají. Vzpomněla jsem si, jaké to bylo naposled, když na Jižní střední stopař někoho označil…

Left Hand of God - ukázka

Paul Hoffman: LEVÁ RUKA BOŽÍ
Cale je jedním z tisíců chlapců, kterých se zmocnili fanatičtí a krutí vykupitelé a v naprosté izolaci je připravují na válku proti rouhačským antagonistům. S neobyčejně zmužilým, ale zároveň velmi uzavřeným čtrnáctiletým chlapcem má podle všeho zvláštní plány jeden z nejvlivnějších vykupitelů – lord vojevůdce Bosco. Jednoho večera Cale náhodou spatří lorda dohlížitele Picarba, jak pitvá ještě živou dívku, a šokován jeho bestiálním počínáním jej zabije a zachrání jinou dívku jménem Riba. Podaří se mu zosnovat útěk ze svatyně, a tak s dalšími dvěma chlapci prchá do neznámého světa za nikdy nepoznanou svobodou… Dobrodružný příběh o životě a hledání víry ve světě, jejž postihla blíže nespecifikovaná katastrofa, je první částí trilogie, která má všechny předpoklady stát se celosvětovým bestsellerem.

O šest hodin později stál IdrisPukke nad mrtvým tělem západního strážného.
V uplynulých dobách velel IdrisPukke armádám v četných bitvách, v nichž zahynuly tisíce vojáků. Uběhlo už ale hodně času od té doby, kdy naposledy někoho zabil v boji muže proti muži. Okamžik zůstal stát, díval se na skelné oči a otevřená ústa, rozšklebené rty a vyceněné zuby a cítil, jak se celý roztřásl.
V důsledku toho mu pokus o napodobení sovy uvázl v hrdle a byl by pravděpodobně vyplašil každého, kdo už někdy soví houkání slyšel. Za necelou minutu však zahlédl sotva rozeznatelnou Calovu postavu; Cale pomalu scházel ze svahu dolů a dával pozor, aby nenadělal žádný hluk a aby ho pro případ, že by si ho všimli zbývající dva strážní, nepůsobil dojmem přílišného spěchu.
IdrisPukkeho začala zaplavovat vlna děsivého strachu, když se díval, jak jeho společník, který koneckonců nebyl víc než pouhý chlapec, klidně přistupuje k šesti spícím mužům a pouští se do díla.
Nevěděl přesně, co má vlastně očekávat, něco takového nečekal ani náhodou. Cale vytasil krátký meč a týmž pohybem zamířil čepelí dolů a probodl prvního spáče; muž nestačil vykřiknout ani se pohnout. Stále beze spěchu přešel Cale k druhému. Opět následoval prudký k zemi vedený úder a ani tentokrát se nic neozvalo. Když se Cale pohnul, třetí vykupitel se zavrtěl a dokonce zvedl hlavu. Třetí úder – a pokud oběť vykřikla, IdrisPukke ji neslyšel. Cale přešel ke čtvrtému muži, který teď už vzpřímeně seděl a ospale na něj mžoural – nechápal, co se děje, ale nebál se. Když mu meč probodl hrdlo, s přidušeným, ale hlasitým výkřikem se svalil na záda.
Poslední dva spáči, pátý a šestý, se probudili – byli to zkušení vojáci, zocelení bitvami a četnými překvapeními. První na Cala něco křikl, vyrazil přímo proti němu a mířil mu do obličeje krátkým oštěpem. Cale ho chtěl bodnout do krku, ale minul a hrot meče vjel muži uchem do hlavy. Vykupitel zaječel, zhroutil se a řval bolestí. Poslední spáč ztratil obvyklou duchapřítomnost, léta bojů mu náhle nebyl nic platná, a s hrůzou zíral na přítele, který zatínal prsty do suchého lesního listí pocákaného krví. Tiše stál, nehybný jako pařez, dokud mu Cale ve vražedném transu neprohnal meč hrudní kostí. S jediným heknutím padl k zemi, na níž se dosud s řevem zmítala předešlá oběť.
Teď teprve se Cale dal do běhu a mířil k dívce, která se probudila a přihlížela zabití posledních tří mužů. Měla spoutané ruce i nohy, Cale ji jediným pohybem zvedl, přehodil si ji přes rameno a rozběhl se do úkrytu za velkým balvanem, u něhož spala. Kolem levého ucha mu prosvištěl šíp a s rachotem se odrazil od kamení.
Z houští přímo nad jejich hlavami odpověděl IdrisPukke vlastním šípem. Na ten okamžik zareagoval druhý strážný, jehož šíp vlétl mezi stromy, v nichž se IdrisPukke schovával.
V dalších několika minutách létaly šípy sem a tam, IdrisPukke však v jejich svištění rozeznával jasný řád – jeden ze strážných se k němu nenápadně kradl blíž a druhý ho střelbou kryl. Světla s každou míjející vteřinou přibývalo a jakákoli šance, že se Calovi podaří úspěšně prchnout z úkrytu za kamenem, s blížícím se úsvitem rychle mizela. IdrisPukke se navíc už brzo musel pohnout, aby nezůstal v pasti.
Cale gestem naznačil Arbell, aby zůstala ležet a nehýbala se, a pak se dal do pohybu - vyběhl zpoza balvanu a mířil ke svahu při okraji kotliny. Jakmile IdrisPukke viděl, že se Cale rozběhl, zůstal stát s nataženou tětivou a doufal, že to lučištníka přiměje k předčasnému výstřelu, jímž prozradí svoji pozici. Lučištník však zachoval klid – hodlal si počkat, až Cale dorazí k srázu, který ho nevyhnutelně zpomalí, a teprve pak ho dostat. Chlapci to trvalo jen asi čtyři vteřiny a pak už se drápal vzhůru, nohy i ruce se mu bořily do povrchové vrstvy spadaného suchého borového jehličí - a neustále zpomaloval. Ve třech čtvrtinách cesty vzhůru uklouzl na kořeni stromu obaleném jílovitou hlínou, zavrávoral, zastavil se a hledal novou pevnou oporu. Byla to jen vteřina, ztratil ale veškerou hybnost a to lučištníkovi poskytlo potřebný čas. Vylétl šíp, jako bzučící vosa přelétl kotlinu a zasáhl Cala přesně v okamžiku, kdy se překulil přes okraj…

Až zítra..

.. dneska už jsem utahaná na to, abych něco postla.
Zítra sem hodím kousek Označené a Levé ruky boží.
Tak se těště.

Upíří deníky znovu znovu

Tak jsem našla to audio, jak jsem psala.
Doporučuju - tedy jestli to fakt někdo poslouchá - číst k tomu anglickej originál.

Knížky 1-5 anglicky
The Awakening - audio book
The Struggle - audio book
The Fury - audio book
Dark Reunion - audio book
The Return - Nightfall - audio book

Stephenie Meyer - Twilight sága

Kdo neví, o co se jedná, jako by ani nežil na planetě Zemi.
Z toho důvodu nebudu psát o čem to je, ani jak to skončí. Nechci spoilerovat.

Pracně jsem tyhle knížky hledala!

Twilight
New Moon
Eclipse
Breaking Dawn

Taky jsem našla Upíří deníky a Vampýrskou akademii. Tak snad časem...

Lemony Snicket - Řada nešťastných příhod

Kdybych měla napsat stručný obsahy všech dílů, byla bych tu ještě zítra. A to nejde, protože chci ještě dnes číst New Moon. Když zase projednou nemusím jít brzo spát...

Našla jsem celkem příhodný obrázek.

První díl byl i zfilmován. Hraběte Olafa, který chce sourozence Baudelairovi připravit o jejich dědictví, které jim zanechali rodiče, kteří uhořeli, si zahrál Jim Carrey.
Jak už jsem psala o řádek výš, sourozenci přijdou o rodiče při požáru. Do výchovy je dostane proradný hrabě Olaf. Pamatuju si, jak v každém díle doposud zmínili jeho vytetované oko na kotníku. Podle něho ho vždycky poznali.
Jenže hrabě tak proradný, že se mu daří unikat spravedlnosti. Protože Violet má mozek génia, Klaus přečetl snad všechny knihy na světě a Sunny má tak ostré přední zuby, že otevře i plechovku. A neumí mluvit, ale její sourozenci jí rozumí.
Časem se setkávají se svými vzdálenými příbuznými, kteří ale umírají většinou kvůli Olafovi. Je to prostě bastard.
Stále nevím, jak to všechno dopadlo, protože jsem nečetla 13. díl...

Gerber Michael - Barry Trotter a Nestydatá parodie

"Barry Trotter a nestydatá parodie. Naprosto neautorizované a drzé zneužití se dere do vašich knihoven! Od doby, kdy kniha J. G. Rollinsové Barry Troter a koláček mudrců proslavila největší kouzelnickou školu Brkavice a věčný student Barry se stal miláčkem spodních vrstev školy, uplynulo již mnoho let. Nyní se však v Brkavicích schyluje k tragédii. Kvůli chamtivým slizounům z filmové společnosti Wagner Bros má být škola rozebrána na kousky a rozprodána fanouškům v internetové aukci. Pomozte trhnout prodejní rekordy a nechte si vysát prachy z peněženek!"

Tuhle knížku jsem si půjčila zase po dvou letech. Je fakt, že teď leží na stole, ale to neznamená, že ji nedočtu. Tahle parodie je totiž na úrovni.

Úryvek z první stránky:

Kapitola první
Potíže s hudly
Škola pro kouzelníky v Brkavicích byla nejslavnější školou v kouzelnickém světě a Barry Trotter byl jejím nejslavnějším žákem. Samotná jeho přítomnost každý rok zajišťovala, že se na každé volné místo hlásilo dvacet žáků bez ohledu na to, jak vysoké školné Brkavice požadovaly. Díky tomu byla mezi Barrym a školou nepsaná dohoda: bez ohledu na jeho studijní výsledky může na škole zůstat tak dlouho, jak jen bude chtít. Právě začal jedenáctý rok svých studií.

Brazilské přebaly knížek

Pohlcuje mě šílenství. No nedivte se, když se jedná o upíry a další díl seriálu bude v Americe odvysílán za necelých pět hodin.

Zášť, Portugalsko

Souboj, Brazílie

Zášť, Brazílie

Obrázky jsem našla v této fotogalerii.

Paul Hoffman - Levá ruka boží (Thomas Cale #1)

Já vím. Už jsem to psala na svůj hlavní blog. Nevadí.

„Poslouchejte. Svatyně vykupitelů na Střelecké stráni je zatraceně lživý název, protože tam nikdo vykoupení nedojde a o svatyni už vůbec nelze mluvit.“ Svatyně vykupitelů je bezútěšné místo – místo, kde není vítána naděje ani radost. Většina jejích (téměř výlučně mužských) obyvatel tam byla přivedena v raném dětství proti vlastní vůli, kterou snad kdysi měli. Teď trpně přežívají pod hrůzným režimem lordů vykupitelů, jejichž krutost a surovost má jediný cíl – službu ve jménu Oběšeného vykupitele. V celém komplexu svatyně se nikdo dokonale nevyzná, tak rozsáhlý a spletitý je labyrint jeho chodeb – chodeb naplněných pachem staletí starého náboženského zápalu. A v jedné z těchto chodeb stojí chlapec, dívá se ven temným oknem a pozoruje nejnovější skupinku nešťastníků, kteří do tohoto pekla přibyli. Je mu čtrnáct nebo snad patnáct let – jistě to neví ani on sám, ani nikdo jiný. Své skutečné jméno už dávno zapomněl, teď mu však říkají Cale. Ze svého předchozího života si na nic nevzpomíná a o tom budoucím nic neví... Seznamte se s andělem smrti. Levá ruka boží přináší příběh o životě a hledání víry ve světě, jejž postihla blíže nespecifikovaná katastrofa. Je první částí trilogie, která vychází v celosvětové premiéře a která má všechny předpoklady stát se mezinárodním bestsellerem.

Ceny se liší. Nejlevnější jsem našla za 257,-, nejdražší za 332,-.

Vampire Diaries again

Dnes vyšel třetí a čtvrtý díl.
Fragment taky uvolnil první kapitolu ze Zášti, tedy to, kde je popsáno, pro koho se Elena rozhodla.

EDIT: Awakening is online.
Předmluva
1. kapitola
2. kapitola
3. kapitola
4. kapitola
5. kapitola
6. kapitola
7. kapitola
8. kapitola
9. kapitola
10. kapitola
11. kapitola
12. kapitola
13. kapitola
14. kapitola
15. kapitola
16. kapitola

Thanks, Claire :)

Stephenie Meyer - Hostitel

Nečetla jsem. Not yet.

"Melanie Stryderová se odmítá vzdát. Náš svět napadl neviditelný nepřítel. Lidé se pro tyto mimozemšťany mění na pouhé hostitelské tělo; jejich mozek ovládne vetřelec, ale tělo zůstává netknuté a zdánlivě beze změny pokračuje v předchozím životě. Obětí mimozemšťanů se rychle stane drtivá většina lidstva. Když vetřelci dopadnou i Melanii, jednu z hrstky přežívajících "divokých" lidí, dívka vůbec nepochybuje, že nastal její konec..."

L. J. Smith - Upíří deníky

Dohromady má vyjít... 7 částí, myslím?

Probuzení - zatím jsem se nedostala k celé knížce, ale i tak první kapitoly napovídají děj.
Elena je na škole oblíbená. Všechny holky chtějí být jako ona, všichni kluci po ní touží. Přijde Stefan, ignoruje ji a ona ho chce získat za každou cenu. Zaplete se do toho Caroline a skončí to tak, že se Elena dá dohromady se Stefanem. Na konci se tam semele nějaká bitva na hřbitově či co.
Souboj - četla jsem.
Damon má zálusk na Elenu. V knižní podobě ho nesnáším. Taková vtěrka! Zavře Stefana do studny, Elena ho nakonec s pomocí Bonnie najde a vysvobodí. On se z ní napije. Elena zjistí, že jí chybí deník a přijde na to, že ho má Caroline, která chce dokázat Stefanovu vinu za vraždu učitele. Na závěr Stefan zachrání deník, jenže Elenu zase terorizuje Damon, zabije ji, Stefan zmasakruje pár spolužáků, vysaje je a jde ji hledat. Jenže ona není mrtvá, jen se z ní stal upír a má to v hlavě nějaký přeházený.
Zášť
- "...Děsivá síla plná zášti napadla naše město. Touží všechny zahubit a pít jejich krev. Dokáží se Damon se Stefanem smířit a bojovat bok po boku proti něčemu ještě hrozivějšímu, než jsou oni sami? A dokážu to já?"
Temné shledání -
Zvítězí láska nebo žízeň po krvi? Nová generace nemrtvých! Tajemné síly promlouvají... Záhadných úmrtí přibývá a šílenství se šíří... Na pomoc přichází armáda nemrtvých... "…snažím se předat poselství na záchranu našeho městečka, ale sama to nedokážu. Má existence je ohrožena, tak hledám pomoc v záhrobí. Dokážu se vykoupit ze spárů věčného temna?" Hon na zlo začíná...
The Return: Nightfall - kromě toho, že jsem ji nahrála na stejnej web jako Souboj, jen anglicky, to vypadá zajímavě už podle první věty.

Elena Gilbertová je naživu - znovu.



Poté ještě následují dva díly:
The Return: Shadow Souls
The Return: Midnight

Na anglický wikipedii jsem našla dost spoilerů. Ve třetím díle, tedy v Zášti, se Elena utká (?) s Katherine. Ta shoří na slunci a pro Elenu už bude taky pozdě.
Ve čtvrtém bude Bonnie vyvolávat ducha Eleny (?), ta je bude varovat, Stefan a Damon budou zraněni a Elena pošle duchy z Občanský války na pomoc proti Klausovi. Neptejte se mě, kdo to je. Sama to nevím. Nakonec se (zázračně) Elena znovu vrátí mezi živé jako člověk. Damon zmizí a Elena oslavuje.

Tanya Huff - Cena krve

To je - myslím - poslední knížka, jakou jsem četla.

Na počátku byla vražda. Smrt, krev, brutálně rozsápané tělo oběti. Vicki Nelsonová, bývalá policistka, v současnosti soukromý detektiv, zaslechla křik v metru, ale nestačila přiběhnout včas. Mohla jen nešťastníkovo tělo ukrýt vlastním pláštěm. Toto lidské gesto ji zatáhlo do smrtelně nebezpečného pátrání po sériovém vrahovi, posedlému nelidskou touhou zabíjet. Také osoba, která může Vicki pomoci, není úplně lidská. Avšak proti děsivému zlu ukrývajícímu se v ulicích Toronta jí nezbývá, než spojit síly s Henrym Fitzroyem, nemanželským synem Jindřicha VIII., čtyřsetpadesátiletým upírem.

Tenhle díl sloužil jako předloha prvnímu dílu seriálu Blood Ties.
Jo jo, Henry a jeho čtyřistapadesát let zkušeností...

Tááákže...

...vítejte v mém čtenářském deníku.
Knížky, který jsem přečetla, bych si chtěla někam poznamenat, protože lístky z knihoven ztrácím.
Těch knížek jsou desítky, ale budu se nějak snažit si je zapisovat všechny :)

Kam jste to vlezli?

Vítejte na blogu jedné knihomolky, která ráda hltá stránky anglických knih a která moc nemá mozek na to, aby psala klasické recenze. Ačkoli se snaží.
Anotace si sama překládá ze stránky Goodreads, na které je závislá a visí na ní prakticky denně. Čtením příspěvků riskujete odhalení zápletek a závěrů děl. Varovala vás.
Když se ozvete, možná vám dá i číslo ICQ nebo kde že to píše kecy na Facebooku.
Na články si nárokuje autorská práva a po těch, kteří to nerespektují, jde jako pes!
Činnost blogu (po)zastavena v únoru 2011.

Search